NORSKO... když krása střídá nádheru

S dobrou partou kamarádů se cesty za poznáváním a objevováním vymýšlí i plánují jednoduše. A tak se stalo, že na jaře 2023 jsme na nějaké tehdejší nekonečné přednášce dali hlavy dohromady a vymysleli zářijovou "expedičku" do Norska. Posádka byla ustanovena velmi jednoduše... Kosič jako již několikrát (a hlavně z Islandu) osvědčený parťák, Fanda zajímající se po zažití zhruba takové nějaké cesty a Kuba, který je pro každou srandu a navíc jsou v Norsku jeho oblíbené skokanské můstky!

Koupili jsme letenky z Prahy do Osla, tím si stanovili jasný datum 15.-25.09.(celkem jsme v Norsku strávili 11 dní), objednali zapůjčení káry, se kterou jsme se po Norsku hodlali posouvat (pozor, obvykle je na zapůjčení auta potřeba kreditní karta, ne klasická debetní) a tím bylo vše potřebné dopředu zařízené. Ubytování  jsme nijak neřešili a spali jsme ve stanu/v autě tam, kde jsme zrovna byli.

Z Islandu jsme s Kosičem měli již vyzkoušený systém fungování... ve dvou jsme měli společný kufr do letadla, kam jsme narvali spacáky, většinu oblečení, nějaké vybavení a taky kupu jídla (stravovali jsme se převážně ze zásob zakoupených v Česku... to znamená pytlíková jídla, konzervy, polívky a všechny tyhle jednoduchosti, co si ohřeješ na vařiči). Kufry jsme i s batohy měli během cest po Norsku krásně v kufru auta (je třeba si ve čtyřech lidech půjčit alespoň nějakého kombíka, aby bylo dost místa) a v noci jsme vždy spali dva ve stanu (brali jsme jen jeden kvůli úspoře místa do letadla) a dva v autě, kdy jsme věci z kufru přesunuli na přední sedačky. Byla to vždycky taková večerní výzva, ale alespoň jsme si v tom autě celkem uklidili :D

A co si s sebou na takový výlet vzít? Když pominu věci jako spodní prádlo, trička či mikinu, tak určitě oceníš nepromokavé svršky (bunda - ideální i když neprofoukne, kalhoty, pláštěnku), čepici, rukavice (samozřejmě záleží na období, kdy tam jedeš), výrazně doporučuji dvoje kvalitní, prochozené a nepromokavé boty (já rád kombinuji vysoké s nízkými kotníkovými a volím mezi nimi dle aktuálního terénu a potřeby). Dále pak takové již menší věci jako sluneční brýle, čelovku, izotermickou folii, lékárničku, stažené offline mapy... takových věcí bychom mohli vyjmenovat tak 100... Hodně se mi třeba osvědčilo mít s sebou izolepu, kus provázku, prostě věci na takové ty rychlé opravy. Nůž a nůžky jsou samozřejmostí. Plynovou kartuši pořídíš na místě. Pozor ale, dalo nám značné úsilí ji sehnat. Protože jsme s sebou měli jen "závitové" vařiče a Norové měli všude v nabídce jen "nacvakávací" kartuše... Takže určitě doporučuji mít sebou obě varianty vařičů, ulehčíš si shánění kartuší.

A teď už k plánům či cílům našeho výletu... Základní itinerář jsme měli zhruba domluvený a obsahoval vytipovaných přibližně 19 míst, kam bychom se rádi podívali. Byla to místa převážně v přírodě, ale taky skokanské můstky, anebo město Bergen. Něco jsme stihli, něco ne a něco jiného zase přibylo po cestě. Tak se na to pojďme podívat!

Přilítli jsme tedy na letiště severně od Osla, kde jsme si hned na místě půjčili předem domluvené auto. Dostali jsme úplně nového Peugeota 308. A protože byl fakt "ve vůni", tak jsme se trochu lekli, abychom ho na cestách hned někde nezničili. Ale celkem rychle jsme ho pokřtili na "Pažouta" a 5. člen posádky byl na světě :D

Jako první zastávku jsme si určili areál Holmenkollen na severu Osla. A to hlavně z důvodu skokanských můstků. Dále jsou tady běžecké tratě nebo i biatlonová střelnice. Zkrátka a jednoduše je to areál zimních sportů, které máme hodně rádi (největší nadšenec z nás je rozhodně Kuba) a proto jsme to tam prošmejdili všude možně :) Postupem času sice padla trochu mlha, ale to nám vůbec nevadilo, prolezli jsme to tam jak se dalo, koukli na střelnici a mazali jsme o kus dál. 

A ať se k tomu už nemusím vracet, tak jsme se další den ještě stavili po cestě ve Vikersundu, kde mají dokonce mamutí můstek (třetí fotka níže, na které jsme všichni). Ten jsme si pěkně vyšlápli a byl odtamtud krásný výhled :) Ale to jen pro doplnění, ať máme oba můstky hezky takhle pohromadě.

Následně jsme přespali kousek od Osla v již výše ukázaném teepee. Byla to naše první noc v Norsku a tím, že jsme vlastně skoro úplně náhodou (vybírali jsme vhodná místa dle map a tady byl uprostřed lesa zakreslen turistický přístřešek) narazili na atypický přístřešek, to bylo až takové poetické :) Dali jsme klasickou večerní rutinu všech našich výletů - karty (hra Faraon) a šli jsme spát.

Cestou dál na západ jsme narazili na pár moc hezkých "no name" míst kolem města Heddal a Rjukan, odkud byly krásné výhledy do okolní krajiny a začali jsme pořádně nasávat okolní přírodu. Jih Norska byl velmi zelený, plný vody a života, pestrobarevný a pro oko velmi zajímavý. U města Rjukan je taky ještě celkem pohledný kopec jménem Gaustatoppen, na který jsme nejdřív chtěli dát hike. Pro kazící se počasí jsme to nakonec ale vypustili (začalo dost pršet a padla mlha a nic bychom stejně neviděli) a jeli dál.

Cesta nás vedla na jihozápad ke kopci Kjerag u zapadlého městečka v kopcích Lysebotn. Tohle je turisty velmi známé a vyhledávané místo. Nejprve jsme přespali nedaleko cesty na krásné planině. Potom jsme se přesunuli až nad zmiňované město, nechali jsme auto na parkovišti u začátku červeně značené trasy, odkud je to necelých 5 km k výhledu Kjeragbolten (takový ten kamen mezi skalami, na kterém se všichni fotí). No a my se tam chtěli taky podívat! Cesta to nebyla nijak náročná a těch 5 km uteče jako voda. Cestou se pokocháte výhledy na blízký a velmi táhlý a hluboký fjord a již zmiňovaný Lysebotn. 

Poté jsme se pomocí našeho prvního Norského trajektu přesunuli dál na západ k dalšímu ikonickému místu Preikestolen. Ale nejprve k trajektům obecně. V Norsku je to celkem běžný dopravní prostředek, hlavně tedy na pobřeží, kde je opravdu hodně fjordů a místní si tak krátí cestu na druhou stranu. Většinou to na těchto "malých" lodích funguje tak, že kdo přijede, zařadí se do fronty, zaplatí a v tom pořadí se nalodí. My neměli nikdy žádný problém a vždy jsme se v pohodě vešli. Je určitě dobrý najít si v jaké časy daný trajekt vyráží a podle toho se řídit a přijet minimálně o 15 minut dřív, aby nebyl člověk úplně na konci fronty a v klidu vše vyřídil (minimálně pro první zkušenost určitě doporučuji). 

Ale teď už k Preikestolenu... Auto jsme nechali u campu u jezera Revsvatnet a vyrazili opět po červené (tak je tam značena většina cest v přírodě). Cesta tam je cca 4,2 km dlouhá a jde se převážně po upravené nebo hodně prochozené cestě nenáročným terénem. Turisticky je to opět velmi oblíbené místo, takže tam bude vždy celkem dost lidí. My tam dorazili již v podvečer, ale lidí jsme i tak potkali dost, hlavně co se vraceli odtamtud. Cesta zpět již byla klidnější. A tady je pár fotek... Bylo to tam krásné, takovou stěnu jsem ještě nikdy neviděl a udělalo to na mě opravdu hluboký dojem!

Kolem je plno výhledů na fjord a okolní zvlněnou krajinu. Ale co mi opravdu bralo dech byla ta výška... Takhle ta fotka ve výskoku vypadá, že jsem celkem na kraji, ale nechal jsem si tam pořádný odstup několika metrů, a to se výšek nebojím :) Z tohoto pohledu měl člověk opravdu husí kůži. Ač je to opravdu turisty vyhledávané místo, jsem moc rád, že jsme tam vyrazili, vyšlo nám to již na podvečer a měli jsme krásné počasí, takže jedním slovem bomba!